Přemnožená zvěř dělá vrásky lesníkům
Nejen Lesům města Stříbra dělá starosti přemnožená spárkatá zvěř. Nově vysazené sazenice borovice, dubů nebo douglasky dokáží mufloni, siky nebo srnčí zvěř úplně zničit. Majitelé lesních pozemků přitom investují nemalé finance a úsilí, aby lesy správně zalesnili. "Pokud budeme dávat takzvanou hlavní dřevinu, například borovici a bez oplocenky, stojí nás zalesnění jednoho hektaru zhruba 200 tisíc korun. S oplocenkou je to o 40 tisíc víc," propočítává náklady Lesů města Stříbra jejich jednatel Vladimír Souček.
Regulovat počty zvěře je přitom úkolem pro myslivce jako uživatele honiteb. Majitelé lesních pozemků s tím podle zákona nic nezmůžou. Pokud jim zvěř částečně nebo zcela zničí sazenice stromků, mohou se po myslivcích jen domáhat škody. Není však automatické, že peníze dostanou.
"Samotná sazenice stojí už ve chvíli, kdy ji bereme ze školky zasadíme a ošetříme nějakých 23 korun. Každý rok ji musíte natřít a ožnout. A pokud ji ve čtyřech nebo pěti letech zvěř částečně poničí, dostaneme náhradu 3 až 6 korun. A můžeme žádat za škodu pouze jednou. Většina stromků je ale narušena natolik, že je dřevo v budoucnu možné využít jen na topení nebo do papírem. Jeho cena je tak násobně nižší než cena kvalitních kulatin, které se prodávají na řezivo na pilu," dodává Vladimír Souček.
Zvěře je podle lesního hospodáře Lesů města Stříbra jednoduše moc. Škody podle něj nedělají v lese samotném divočáci, ale spíš stáda muflonů nebo jelena siky. Veškeré sazenice se musí oplocovat, jinak je zvěř téměř jistě poničí. I ty za oplocenkou však nemají vyhráno. Někdy stačí spadlý strom, který část plotu povalí. Jindy se zvěř pustí do vzrostlejších porostů, když jsou oplocenky odstraněny.
Jen v jarních měsících zalesnili stříbrští lesáci na 17 hektarů lesa a vysadili 180 tisíc stromků. Po kůrovcové kalamitě zůstaly v lesích velké holiny, které je nyní potřeba osadit novými stromy. Podle Součka je za této situace vidět, že je v lesích zvěře mnohem víc, než dokáže les unést. S tím však nemohou jako vlastníci lesa nic dělat.
"Pro uživatele honiteb jde o lukrativní byznys, když si dovezou na poplatkové lovy zahraniční klientelu. Nic je ale netlačí k tomu, aby počty zvěře drželi v rozumné míře a mysleli i na nás, kteří se snažíme ten les obnovovat, aby plnit svou funkci," povzdechne si Vladimír Souček.
V současné době se připravuje novela zákona o myslivosti, která by dala vlastníkům lesa větší šanci, jak s honebními společenstvími, potažmo s počty zvěře naložit. Jak konstatuje ve svém textu ve Zpravodaji pro vlastníky, správce a přátele lesa č.51 Jiří Svoboda, představa Svazu vlastníků obecních a soukromých lesů: "Snad žádný zákon není provázen tolika vášněmi a tlaky jako právě tento. Je nepochybné, že bez novely zákona o myslivosti bude pro vlastníky lesů složité dostát požadavku na změnu druhové skladby lesů a ekonomicky se přitom nezruinovat. Zejména způsob, jakým se stanovuje odstřel zvěře, se musí změnit."
David Blažek